Rodinná socializace
3.2. Rodinná socializace
Na tomto místě se zamyslíme nad významem rodiny jako činitelem socializace. Rodina představuje sociální skupinu určitého druhu. Její flexibilní charakter stejně jako relativní stálost v dlouhodobých sociálních procesech nepoukazuje jen na její stabilitu, ale i na to, že ji můžeme najít spolu s jejími typickými strukturními znaky už v období počátku lidského rodu. Dnes ve světě existuje shoda o univerzálním významu jádra rodiny (rodiče a děti – tzv. nukleární rodina) jako faktoru socializace. Jde o primární fázi ve vývoji jednotlivce. To, co je zde založeno, se dá v pozdějším období jenom velmi těžko vymazat. Pokud se zde stane chyba, dá se později těžko napravit.
Tedy prvním a proto pro primární dětskou socializaci nejdůležitějším výchovným místem je rodina. V ní jsou položeny základy pro celkový rozvoj osobnosti dospívajícího. Abychom to ještě více zdůraznili, označuje se rodina také jako primární socializační instance, všechny ostatní se nazývají sekundárními. Ústřední společenské postavení vyplývá i z toho, že politicky a právně má výjimečné postavení – manželství a rodina stojí pod zvláštní ochranou státu. Na toto ústřední postavení poukazují starší i nejnovější pedagogicko psychologické výzkumy, které kladou důraz na význam vývoje v raném dětství.
