Alternativní edukační možnosti v praxi

Je jasné, že uvedený přehled je diskutabilní, může být předmětem kritiky a je jen dočasně aktuální. Vzhledem k nejednotnosti v používání klíčového označení alternativní škola, vzdělávání ani nemůže být pokládán za jednoznačný a přesný.
Dokladem toho, že jednoduše označit školu za alternativní není možné, je prolínání významů a obsahů uvedených tendencí. Nejčastěji jsou jako alternativní označovány školy, které přijaly reformní koncepce výchovy a vzdělávání. Ale ani pak není situace jednoznačná. Může se jednat o školu daltonskou, která využívá pouze prvky daltonského plánu, přijala program Zdravá škola a tedy se snaží být školou otevřenou a komunitní. Petersenův jenský plán i freinetova moderní škola má řadu znaků otevřeného vyučování. Škola s programem Začít spolu má rovněž tendence být v úzkém vztahu s okolní komunitou a podporuje žákovu samostatnost stejně jako všechny ostatní uvedené programy. Škola s integrovanou tématickou výukou využívá většinu zmíněných prvků, kooperativního a projektového vyučování. Tím však není řečeno, že projektové vyučování nezařazují i jiné programy a edukační systémy.

3. Alternativní edukační možnosti v praxi
Všechny české základní a střední školy, které v současnosti přijaly některý z uvedených programů, respektují Standard základního nebo středního vzdělávání a každá z nich pracuje podle státem schváleného vzdělávacího programu. Dramatický vývoj se očekává při významných změnách, spojených se zaváděním Rámcových vzdělávacích programů do českých škol.

Stručné charakteristiky vybraných koncepcí, projektů, typů škol
a výchovně-vzdělávacích nabídek
1.Montessoriovská škola
Maria Montessori založila svůj první Dům dětí v Římě r. 1907 pro malé děti z ulice. Měla podíl především na rozvíjení předškolní pedagogiky. Hlavními atributy jejího systému pro senzomotorickou výchovu jsou didaktický materiál (bohatá soustava pomůcek) a pedagogicky upravené prostředí (nábytek, koberce, tabule, kliky, zařízení). Její práce byla založena na pedocentrismu, což vede i individuálnímu přístupu k dítěti. Za klíčové momenty v systému lze považovat senzitivní fáze, polarizaci pozornosti, ideu aktivní disciplíny, pojetí normalizace a deviace ve výchovné praxi, roli a práci učitelky. Montessoriovské školy jsou rozšířeny po celém světě, v ČR jich je asi 10 (i v Brně :); www.montessoricr.cz).