Tvořivost neboli kreativita

Tvořivost neboli kreativita (z lat. creo-tvořím) znamená soubor vlastností osobnosti, které umožňují tvůrčí činnost, popřípadě tvůrčí řešení problémů. Přitom tvůrčí činnost se zpravidla vymezuje jako taková činnost, jejímž výsledkem je něco nového. Tvůrčí řešení problémů je takové, kdy se nevystačilo se známými, již hotovými schématy řešení, ale bylo nutno najít nový způsob řešení.

Samostatnost člověka:
je kategorií psychologickou a pedagogickou
– samostatnou práci žáků lze vymezit jako takovou učební aktivitou, při níž si žáci osvojují požadovaný obsah
– žáci jsou v neustálém procesu přemýšlení a tím se jim rozšiřují obzory
– tvůrčí činnosti jsou zábavné a zvyšuje v žácích pocit vlastní hodnoty

Tvůrčí práce je důležitá pro učitele všech oborů, a to ze tří hlavních důvodů:
1. Rozvíjí v žácích schopnost přemýšlet tvůrčím způsobem.
2. Zvyšuje motivaci žáků. Tvořivost uspokojuje hlubokou lidskou potřebu něco vytvářet a být za to oceněn. Tvůrčí práce může uspokojovat potřebu seberealizace i potřebu uznání, na něž klade důraz maslowaw hierarchie lidských potřeb. Být tvůrčí je zábavné.
3. Prostřednictvím sebevyjádření dává příležitost zkoumat pocity a osvojovat si dovednosti. Škola neznamená pouze učení fakt a čistě praktických dovedností. Žáci potřebují cvičit zážitkům a zkušenostem osobní význam a sdělovat je ostatním.
Jak tvořivosti pomáhat:
Tvůrčí postup je složitý a proměnlivý, lze ho rozdělit do pěti stádií. Inspirace, klarifikace, destilace, inkubace, pilná práce