TEORIE RODINY
TEORIE RODINY
vysvětlení principů na nichž je založena sociální organizace lidské reprodukce
zabývají se příbuzenskými organizacemi, souvisejícími symboly, genealogickými strukturami a příbuzenskými a klanovými vazbami
KLASICKÉ TEORIE RODINY V 19.ST.
1. INSTITUCIONÁLNÍ HISTORICKO-PRÁVNÍ ŠKOLA
zabývala se hlavně střední a vyšší vrstvou (měšťanská rodina)
systém norem (právních)- vliv na rodinné, manželské, rodičovské, sexuální, příbuzenské chování a tím i vliv i na role a povinnosti v rámci celé společnosti
prostřednictvím právních norem- analýza forem manželství a rodiny (právo manželské, rodinné, vlastnické a dědické)
opomíjela sociální normy a sociální vztahy
představitel Henry Sumer Meine (1822- 1888)- spis Starobylé právo
srovnával právně- historické prameny z antického Říma a právní systémy ostatních starých kultur a evropských společenství, včetně Z Evropy 19.st.
neprováděl žádné empirické výzkumy- pro ověření
vycházel z římského a indoevropského práva- důraz klade na patriarchální rysy těchto kultur
stanovuje statusové a smluvní právo
statusové právo- předindustriální primitivní společnosti, velkorodina a příslušnost k ní určuje status jejich členů (jedinec nemá právní subjektivitu, sociální možnosti jedince závisí na sociálním statutu rodiny)
smluvní právo – industriální společnost, příbuzenská rodina se rozpadá a ztrácí svou funkci, pozornost obrácena na jedince, který je nositelem rolí i právních závazků (zásah civilního práva)
