Výchova ve starém Řecku

Výchova ve starém Řecku

Antické Řecko bylo složeno z malých městských států. Nejvýznamnější z nich byly Sparta v kraji zvaném Lakónie a Athény v Attice. V těchto státech se vyvinuly odlišné způsoby výchovy.

Sparta

Sparta (též Lakedaimón) byla aristokratickým zemědělským státem v jihovýchodní oblasti Peloponésu.
Obyvatelstvo se skládalo z nepatrné menšiny vládnoucí pozemkové šlechty, dále z neplnoprávných obyvatel, tzv. perioiků a dále ze státních otroků, heilótů, kteří tvořili 90 % obyvatelstva. Byli přidělováni státem na pozemky šlechty a nebyli soukromým majetkem.Ve Spartě neustále hrozilo povstání otroků, proto zde byla neustále vojenská pohotovost.
Spartskou výchovnou soustavu vytvořil svými zákony v 8. stol. př.n.l. Lykúrgos.
Výchova byla věcí veřejnou, šlo o státní výchovu svobodných občanů. Zaměřena byla hlavně na tělesný a vojenský výcvik, otužování, přemáhání bolesti, únavy, hladu. Co se týká rozumové výchovy, šlo pouze o elementární znalosti čtení, psaní, počítání. Z řecké literatury se seznamovali hlavně s Homérovými básněmi a Ezopovými bajkami. Zpěv a tanec byl pěstován jako prostředek pro podnícení odvahy a bojovnosti.
Vliv rodiny na výchovu se potlačoval. Vychovával stát. Hned po narození byly děti prohlédnuty. Nemocní jedinci byli pohozeni dravé zvěři do propastí. Do 7 let byly děti vychovávány v rodině, pak šly do státního ústavu.
Hoši zde do 18 let byli rozvíjeni hlavně v tělesné a vojenské výchově. V období dospívání byli podrobováni tvrdým tělesným trestům, bolest museli snášet bez hlesu. Ústav navštěvovali starší vážení mužové, kteří s nimi besedovali a požadovali na své otázky stručné, jasné a výstižné odpovědi – lakonické odpovědi.
Aby se hoši naučili zabíjet, pořádaly se noční krvavé štvanice na otroky (kryptie). Tyto štvanice měla za cíl i udržování otroků ve stálém strachu.
Od 18 do 20 let probíhal systematický vojenský výcvik- efébie.
Od 20 do 30 let byla povinná vojenská služba. Teprve potom se stali hoši plnoprávnými občany a mohli si založit rodinu.
Systém výchovy převzala částečně Sparta od Peršanů.
Dívkám se též dostávalo vojenské a tělesné výchovy. To bylo nutné pro rození zdravých dětí a v případě války byla ženám svěřena obrana města.

I když byla výchova jednostranná, lze kladně hodnotit:
– názor Sparťanů na výchovu jako na důležitou státní a společenskou funkci
– státní výchovné ústavy, které zajistily výchovu veškeré mládeži vládnoucí třídy
– velkou pozornost, kterou Sparťané věnovali vlastenecké výchově
– péči Sparťanů o výchovu žen.

Sparťané preferovali sociální cíle nad vlastními individuálními. Veškeré mé jednání musí mít na zřeteli na prvním místě blaho státu, ve prospěch státu se musím zříci osobních přání.