Edukace ve volném čase
2.4 Edukace ve volném čase
Tato problematika se stala předmětem teorie se záměrem, označit specifika i dukace ve volném čase, její možnosti a meze a nastínit její další rozvoj. Je ■fejmé, že se stala doménou neformálního působení s příležitostným využitím ^formálních vstupů. Edukace ve volném čase se ukazuje jako souhrn krátkodo¬bých forem, které umožňují edukační, tvůrčí i organizační aktivity účastníků, nidiskem je tu prostředí a profil osobnosti účastníků s ohledem na růst je-ivotní úrovně právě tak jako na využití rekreativních možností. Edukace c ni něm čase se nevyhýbá ani doplňování úrovně vědomostí, ani snahám po /ivotní úrovně, případně využití rekreativních možností. Edukace ve vol-ném čase nezávisí na vertikálně budovaných soustavách, nýbrž na plošně rozmístěných aktivitách s oporou v regionálních tradicích. To odpovídá i charakte¬ru místní kultury, využívající tradice i kulturní památky. Do místní kultury spa¬dá i kultura městská s požadavky na styky veřejnosti se známými osobnostmi a jejich dílem. Teoretické vstupy do základů výchovy ve volném čase se opírají o sociologii a psychologii aj. Posláním edukace ve volném čase ovšem není jen organizace edukačního působení na účastníky, ale vytváření prostoru pro rozvoj osobnosti, aktivního odpočinku a intelektuálních přínosů k životnímu slohu. Edukace ve volném čase spoluvytváří dimenze celoživotní edukace. Bude-li tato činnost doceněna zejména možnostmi víceúčelově připravených lektorů, může se zvýšit kvalita jejích příprav, edukačních procesů samých i vzrůst prestiže v očích veřejnosti.
