Andragogická didaktika však nekanonizuje cílovou strukturu
Andragogická didaktika však nekanonizuje cílovou strukturu. Jádrem edu¬kačního působení je působení osobnosti na osobnost s využitím vzájemných partnerských vztahů mezi účastníky, jejich intenzívní aktivizace, vytváření mož¬ností seberealizace účastníků a podmínek pro jejich iniciativy. Dospělí mají své životní, pracovní i studijní zkušenosti, svou motivaci účasti, rozvíjejí své osob¬ní snahy po uplatnění ve studijních skupinách. Lektoři tedy někdy přistupují ke zpracování cílových struktur spíše jako k modelování edukačních a informač¬ních procesů než jako k vyhlášení taxativních výměrů a norem. Nezapomínají však na specifika andragogické didaktiky, k nimž nesporně patří vstupní objas¬nění cílů přednášek (lekcí, instruktáží aj. forem), vysvětlení způsobů uspořádá¬ní obsahu, zdůvodnění operací s obsahem a způsoby kontroly jeho osvojení. Účastníci mají podle možnosti pracovat (postupovat) s lektorem, podobně jako má lektor respektovat neplánované (spontánní) vstupy účastníků do připravené¬ho programu. Strategie cílové struktury je vázána i na stupeň zobecnění před¬kládaných obsahů. Jsou-li obecné, není ani cílová struktura do hloubky rozpra¬cována. Podobně objem obsahu v časovém rámci vyžaduje přiměřené způsboy řízení edukačního procesu. Obecně lze říci, že způsob zadání úkolu lektorovi a způsob zpracování a využití cílové struktury je ukazatelem úrovně příprav edukačního procesu. Nepřipravený, věci neznalý lektor jen stěží skryje svůj amatérismus, což doloží právě podceňováním cílové struktury.
