Tradičním startem bývá i věcný spor

Tradičním startem bývá i věcný spor. Kdo má v něm pravdu a proč? Usiluje¬me o to, abychom byli vysláni na konferenci či poradu, kterou bychom dříve přehlédli. Bude se tam hovořit o věci, která nás zajímá. Vážíme i namáhavou delší cestu, abychom si problém prodiskutovali v jiném kulturním pracovišti. Rodí se rozhodnuti. Přecházíme z místa na místo, doslovně i obrazně. Ale myšlenka je tady.
Přípravná fáze je konkretizací rodících se záměrů: Formulujeme argumenty pro sebevzděláváni, z nich pak cíl a postupně i obsah a metody. V přípravné fázi se rodí i první verze studijního plánu či harmonogramu, jehož úroveň je závislá na tom, na co jsme zvyklí na pracovišti.
Postupně, s komkretizací sebevzdělávacích úkolů, vzniká i režim sebevzdělá¬váni, tj. relativně stabilní rámec opakujících se činností a jejich trvání. Odborná literatura soudí, že režim sebevzdělávání se ustálí až po delší době: Je vázán úkoly, činnostmi i osobními dispozicemi a prostředím, v němž se sebevzdělá¬vání rozvíjí. Lze soudit, že přiměřený režim je nejdůležitějším organizačním opatřením, zaručujícím úspěšné sebevzdělávání.
Studijní fázeJe vlastní sebevzdělávání, zavedené v osobním životě, s materi¬ální výzbrojí pomůcek a liteatury, s rozvrhy činností na pracovišti i mimo ně. Studijní fáze přináší systematické poznávání zvolených obsahů, a to v rámci dobudovaného studijního režimu. Trvá nejdéle ze všech, ale může být s někte¬rými spojena. Pro organizaci sebevzdělávání je vůbec typické, že není přísně formální, ale pohyblivá. Tak studijní fáze jednoho problému může být motivač¬ní fází problému jiného. Některé jednotlivé poznatky lze již samostatně uplat¬ňovat na pracovišti aj.
Po organizační stránce narůstají problémy s pohotovým obstaráváním studij¬ních materiálů a jejich evidencí i uskladněním, s unifikací písemných záznamů, s rostoucím napětím mezi sebevzdělávacími, dobrovolně převzatými povinnostmi a úkoly v rodině a v osobním životě.