Sociologický výklad základních pedagogických pojmů

1.3. Sociologický výklad základních pedagogických pojmů
Výchova
Pojem výchova patří v pedagogice mezi základní odborné pojmy. Socializační teorie a teorie učení přispěly k tomu, aby se tento starý pedagogický termín mohl náležitě prohloubit. Etymologicky znamená vychovávat tolik jako „táhnout vzhůru”, „náležitě ohýbat” nebo “vytáhnout” odněkud někam.
To odpovídá i latinskému pojmu „educatio” („vyvedení”). Právě původní smysl pojmu výchova poukazuje na antropologickou konstantu přirozených kulturních schopností.
Fenomén výchovy je starý jako člověk a jeho dějiny. Nacházíme jej i v nejprimitivnějších kulturách, stejně jako v komplexních vysoce kulturně vyvinutých systémech.
Pojem výchovy v 19.století obsahoval výlučně chtěné a plánovité působení dospělých na ty, kteří byli vychováváni. Také dnes existují názory, které odmítají jiné obsahové vysvětlení tohoto pojmu. Později se za pomoci rozlišení výchovy na funkcionální výchovu a intencionální výchovu zjistilo, že také mimovýchovné faktory působí výchovně. Dnes se přikláníme převážně k názoru, že vše, co je člověku vštěpováno, směřuje k jeho výchově v nejširším slova smyslu. V užším slova smyslu je možné výchovu chápat jako druh pomoci, zkulturnění, které jedinci umožňuje vnitřní růst v sociokulturním systému a zpřístupňuje mu (ulehčuje) převzetí kultury.
Sociální charakter výchovných procesů v plném slova smyslu se začal rozlišovat relativně pozdě. Dnes se ovšem ví, že nejen vychovávající má vliv na vychovávaného, ale také naopak – vychovávaný ovlivňuje své vychovatele. V moderní vědeckopedagogické literatuře je výchova definována jako „pedagogická”, ale také ve smyslu „sociální interakce” (především teoretikové sociální pedagogiky).
Také E.Durkheim chápal výchovu jako působení starší generace (dospělých) na mladší, s cílem socializovat mladší ve smyslu existujícího společenského systému.
Výchova je dvojjedinost působení a pomoci, které pomáhají člověku porozumět sobě samému i společnosti. Podíváme – li se na tuto problematiku čistě sociologicky, pak výchova představuje takové uspořádání společnosti, které zajišťuje v průběhu střídání generací jak zachování své kulturní úrovně, tak své vnitřní vazby a současně umožňuje svou inovaci a vývoj. Co však vylepšení znamená a jaké přednosti má pluralistická společnost, na to se názory rozcházejí.