Podmínky spolupráce 2. část
Podmínky spolupráce 2. část
Konfrontace a jasnost názoru – konfrontace znamená předložit vlastní zorný úhel, pokud možno jasně a co nejobjektivněji. Není to jednoduché. Tento moment s sebou nese strach ze soudu a to je velmi propojeno s představou, kterou má každý sám o sobě. Strach z konfrontace s ostatními odpovídá míře vlastní nejistoty, chybějící hluboké sebeúcty a tudíž strachu chybovat, být kritizován.
Konfrontovat se ve své podstatě znamená, vidět svůj odlesk v názorech, které o mně mají druzí, zvlášť o mých slabých stránkách. Je třeba si uvědomit, že konfrontace nesmí být nikdy zaměřena na zničení jedince, ale na jeho růst a obnovení, na jeho změnu k lepšímu.
Zodpovědnost – každý jedinec uvnitř týmu je zodpovědným členem. Aby tomu tak mohlo být, je třeba vytvořit pracovní podmínky, v nichž by tato zodpovědnost byla umožněna. Jde především o spolurozdělení zodpovědnosti. V tomto slova smyslu má rozdělení zodpovědností odlehčující charakter, ale neodebírá zodpovědnost.
Důvěra a diskrétnost – to, co se v pracovním týmu vysloví nebo konfrontuje, zůstává mezi jednotlivci ve skupině. Pokud je nutné něco sdělit druhým, je dobré se domluvit na určitých pravidlech, tzn. co chceme sdělit a jak. Nikdy přesně neříkáme, kdo co přesně řekl, vyjádříme jen to, co se domluvilo.
