SHRNUTÍ:
Em.lze definovat jako schopnost reagovat prožitkem libosti či nelibosti, spojeným s fyziologickými reakcemi a změnou aktivity, popř.i dalšími projevy. Fcí em.je základní orientace a regulace směřující k adaptaci na dané podmínky. Em.prožitky jsou spojené s fyziologickými reakcemi,kt.zajišťuje autonomní nerv.systém. Emoce lze diferencovat na zákl.jejich kvality, zaměření, intenzity a délky trvání. Teorií em.je mnoho, každá z nich zaměřena na urč.oblast např. na kognitivní interpretaci em., na fyziol.složku em.prožívání nebo na jejich vnější projev. Emoční inteligence je komplexní schopnost, na níž závisí životní spokojenost a úspěšnost v praktickém životě. Její důležitou součástí je empatie, tj.vnímavost k em.jiných lidí. Em.paměť představuje specifickou schopnost, užívající jiný způsob kódování. Em.jsou důležitou složkou psych.vývoje, podporují socializaci i rozvoj poznávacích schopností.
VYUŽITÍ V PRAXI: při studiu např. při zkoušce z psychologie, v každodenním životě (např.při zvládání vlastních emocí, empatii)
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.155-158. ISBN: 80-246-0841-3
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.167. ISBN: 80-246-0841-3
