Nátlakové ( lobbystické ) skupiny

nátlakové ( lobbystické ) skupiny :
• odbory ( nejsilnější ), ekologové ( např. při spuštění Temelína ), protestní komory (lékařská, advokátská,… ), unie, spolky, svazy,…
• vytváří nátlak na státní moc a chtějí prosadit své zájmy ( moc nechtějí získat, alepouze usilují o prosazení svých zájmů )
• formy nátlaku :
a) konzultace protestní komory se zákonodárci
b) stávka – nátlak odborů
c) teror – atentáty
ODBORY :
– hájí zájmy zaměstnanců, usilují o zlepšení pracovních podmínek na pracovištích
– jednání se zaměstnavateli = kolektivní vyjednávání ( snaha o kompromis )
– možnost dohody pracovních a sociálních podmínek i nad rámec zákona = kolektivní smlouva (např. upravení začátku a konce pracovní doby pro ženy – matky)
– vznikla v období rozvoje trhu a zvětšujících se sociálních problémů
– cíl prosadit přiměřené pracovní a sociální životní podmínky
– stávky nutí k ústupkům, důsledkem je legalizace odborů.
– Odborovou činnost nelze na pracovištích zakázat, lze ji jen zákonem upravit
současná ústava zakotvuje právo sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů
odbory přispívají k sociálnímu smíru – stav kdy smluvní partneři se zavazují vycházet ze zásad sociálního smíru a vzájemně respektovat svou úlohu
u nás jsou odbory nezávislé na politických stranách
do roku 1989 byly jednotné odbory ROM – nebyly nadstranické – byly pouze převodní páka politiky KSČ, neměly smysl!
o nezasahovat do politiky a chtít moc, ale ovlivňovat ji (proto k tomuto lze využít užší spolupráci s politickou stranou) ČSSD
po roce 1989 -odbory se vyvinuly ze státních výborů, organizovaly stávku 27.11
o nové odbory – souhlas s pluralismem odborových svazů, velkou a malou privatizací, liberalizací cen, trhem, ale se sociálními aspekty – zastávají sociálně tržní hospodářství.
Koncepce sociálně tržního hospodářství – jednání tripartity:
Odbory funkce i na státní úrovni = tripartita
1.) Českomoravská komora odborových svazů – odbory, hájí zaměstnance
2.) Český svaz podnikatelů – hájí zájmy zaměstnavatele
3.) Ministerstvo práce a sociálních věcí – zájmy státu
 snaha o dosažení sociálního smíru ( sociální podmínky přijatelné pro odbory, podnikatele i stát) = generální kolektivní smlouva – podepisuje se každý rok, nejdůležitější kolektivní smlouva, žádná kolektivní smlouva na pracovišti jí nesmí odporovat ; obsahuje výši životního minima, minimální mzdu, podmínky pro zvýšení mzdy, podporu v nezaměstnanosti,…
– u nás v současné době vznikají odbory jako samostatné odborové svazy (dle odvětvového principu) mohou se dále družit do Českomoravské komory odborových svazů (není podmínkou) ta vystupuje jako představitel společných zájmů a je tudíž silnějším partnerem
– existují i samostatné svazy – federace strojvůdců, Lékařské odbory…..
Mezinárodní úmluva o svobodě odborů a ochraně práva odborových organizací
– 1964
– nesmí se diskriminovat členství
– pracovní smlouva se nesmí podepsat pod podmínkou, že se nestane odborářem
– zákaz propouštění lidí pro odborovou příslušnost