Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje

6.4.2 Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje:
Osm psychosociálních údobí v životě člověka, každé stadium má určený úkol – konflikt:
 Základní důvěra proti základní nedůvěře – dítě neodlišuje sebe od okolního světa =>
důvěra se vytahuje jak na okolí tak i na sebe samého. Úkolem je obhájit základní důvěru proti pocitu strádání, opuštěnosti, nostalgie po ztraceném ráji.
 Autonomie proti studu a pochybám – stud bývá velice časně překryt pocitem viny. Objeví možnost rozhodovat zcela samo – autonomně.
 Iniciativa proti vině /předškolní období/ – k autonomii je přidávána vlastní iniciativa. Možnost vzniku pocitu viny, ať už z vykonaných, nebo pouze zamýšlených činů a cílů, zahanbení při nedostatečným oceněním ze strany dospělých.
 Snaživost proti méněcennosti /mladší školní věk/ – poznává účel a produktivitu, ohrožováno pocitem méněcennosti, pokud je hodnoceno přísně “spravedlivě” podle svých výkonů, bez ohledu na své schopnosti či snahu.
 Hledání vlastní identity proti konfúzi rolí /puberta/ – hledá své místo, smysl své existence, své poslání. Konfúze rolí hrozí jedincům s pocitem nejistoty ohledně jejich sexuální identity. Blízký příslib objevení sebe samého a hrozby ztráty sebe samého.
 Intimnost proti izolaci /mladá dospělost/ – připravenost splynout s identitou ostatních. Pokud se jedinec cítí být ohrožován => sklon k izolaci.
 Generativita proti stagnaci /zralá dospělost/ – potřebuje cítit, že je potřebný, užitečný a tuto potřebu uspokojuje péčí o novou generaci potomků.
 Integrita já proti zoufalství /pozdní dospělost a stáří/ – úspěšně zvládl předcházející stadia, uvědomuje si smysluplnost toho, co dělal, dosahuje “moudrosti” a “integrity” já.