Aristoteles

Aristoteles:
– narodil se v Thrákii
– 20 let byl v Platonově Akademii
– vychovával Alexandra Makedonského
– založil vlastní filozofickou školu ve městě Lyceion – tzv. peripatetická škola (podle sloupořadí)
– kritizoval, ale i respektoval Platona
– byl přesvědčen, že ideje jsou obsaženy ve věcech samotných, ne mimo tento svět (když se řekne kůň)
– proces, kdy látka (hylé) přijímá formu (morfé), se nazývá pohyb
– „prvotním hybatelem“ je bůh
– čtyři příčiny jsoucna: – causa materialis = látka
– causa formalis = forma
– causa efficiens = příčina působící
– causa finalis = účel
– telologie = učení, že vše se děje za nějakým účelem
– vztah duše a těla: tělo (látka) je nástroj (řecky organon) a duše (forma) je účel
– nedokonalost světa: látka se vzpírá formě, proto jsou některé věci a lidé „vadní“
– metafyzika – první filozofie
– fyzika – druhá filozofie; učení o tělu jako nástroji duše a prvotním hybateli
– je zakladatelem logiky:
– protože myšlení probíhá v pojmech, je nutné pojem nejprve definovat
– pojem musí obsahovat znaky spojující1 a znaky oddělující2; např.: člověk – tvor1, rozumný2
– aristotelovský sylogismus: pojmy se spojují v soudy a soudy v úsudky, např.: Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk.
– všechny soudy musí obsahovat podmět a přísudek
– premisy (předpoklady) – vychází z nich něco nového = závěr (konkluze)
– nutnost důkazu: logicky nutné odvození jedné věty z jiných vět prostřednictvím postupných úsudků (tyto kroky tvoří indukci)