Řízení pracovní kariéry

Řízení pracovní kariéry.

První čtyři potřeby Maslow označuje za deficientní neboli nedostatkové. Tyto motivy fungují na principu udržování vnitřní tělesné nebo psychické rovnováhy. Maslow je dále dělí na vyšší a nižší. K nižším patří fyziologické potřeby a potřeby bezpečí. K vyšším potřeby lásky, sounáležitosti a uznání.
Uspokojování vyšších nedostatkových potřeb zajišťuje duševní pohodu i rozvoj osobnosti jedince. Také ony však fungují na principu redukce napětí, které jedinec pociťuje, nejsou-li uspokojeny. Jsou to „černé díry“, které si žádají uspokojení.
Naopak potřeby seberealizace jsou růstové potřeby, s jejichž uspokojováním se jejich intenzita nesnižuje, ale spíše roste. Maslow je také označuje jako metapotřeby, metamotivaci nebo potřeby bytí. Vyšší potřeby se objevují ve fylogenetickém i ontologické vývoji později. Například u novorozenců dominují fyziologické potřeby hladu a žízně a potřeby bezpečí. U mladších dětí jsou to potřeby lásky a bezpečí.
Maslowova teorie má i odpůrce, nejspornější je Maslowův předpoklad, že úsilí o seberealizaci vzniká teprve tehdy, má-li jedinec uspokojeny nedostatkové potřeby. Mnoho vynikajících umělců a vědců se věnovalo tvůrčí práci, ačkoliv neměli zajištěny základní existenční podmínky, nemluvě o uspokojování potřeb lásky, sounáležitosti a uznání.
Lze k nim přiřadit Michelangela, Dostojevského, van Gogha či Beethovena.