Profesní edukace
2.3 Profesní edukace
Dominantní edukací se stala v celoživotním rozměru edukace profesní. Vy¬značuje se vysokým stupněm variability cílů, obsahů i metodik (technologií alukace). Také její organizační základy jsou pestré. Formy profesní edukace zaujímají široký horizont. Začíná profesní průpravou na školách, zakončenou zkouškami, přináší i samostatné informační vstupy v podobě referátů i samo¬pal ných přednášek. Nacházíme tu i příležitostné výměny zkušeností konferenč¬ní ho typu. Pak přichází příprava k novým profesím (svářeč, pokladník, řidič motorových vozidel) i k doplnění či založení nových profesí v rekvalifikačních kurzech. Intelektuální profese využívají možností svých profesních vztahů u rozšiřují tyto profese atestacemi, novými způsobilostmi a odbornostmi (léka-11, právníci, finanční odborníci). Ke konci řady nacházíme též předepsané úče¬lové způsobilosti (cizí jazyky, práce s počítači, reklamní profese). V profesní pdukaci se uplatňuje též profesionální poradenství a jako předmět edukace rov¬in.-/, personální management. Servisní profese se pokládají za významnou část pcr/.onálních charakteristik, podobně jako výstavnictví aj. Profesní edukace se proměňuje v sezónních výkyvech co do svých obsahů a trvale tím dokládá své I iperativní přednosti. Její charakteristiky se představují jako charakteristiky sub-|ektů edukačních aktivit, zpracovávající souhrny profesních znaků a věcné pro-Bl) různých povolání, podmíněných úrovní edukace. V těchto souvislostech sle¬duje profesní edukace také ukazatele náročnosti kvalifikačních způsobilostí. Didaktika dospělých reaguje na požadavky edukace novými formami a meto¬dami řešení problémů, výcviku i mezilidských vztahů. V jejím odborném profi¬lu se prolínají koncepce výrobních a servisních subjektů, potřeby a požadavky jednotlivců, nabídky školského systému, kultivace osobnosti působením kultur¬ních zařízení aj. Profesní edukace sama představuje též překrývání kompetencí fon i íálního a neformálního vzdělávání.
