Pojmové učení má velký význam, neboť rozvíjí myšlení pomocí logických operací

Pojmové učení má velký význam, neboť rozvíjí myšlení pomocí logických operací. Při sebevzdělávání jsou důležité dva procesy, proces tvoření pojmů a proces osvojování pojmů. Při utváření pojmů pracuje studující s analýzou a syntézou. Má umět zobecňovat i rozlišovat věci, jevy i procesy, aby si mohl vytvořený pojem také správně osvojit. Pokud to neučiní, musí setrvat při ver¬bálním, popisném učení. V řadě případů je tento druh učení nutný, avšak poro¬zumění pojmům násobí jeho výsledky.
Pojmy, které si studující vyrván sám, bývají živelné. Korekce spočívá v uží¬vání takových pojmů, které již společnost vytvořila a uplatňuje. Jsou to pojmy
naukové.
Učeniřešením problémů je náročným druhem učení. Studující sám hledá ces¬tu řešení. K tomu vytváří hypotézy, sbírá informace, zkoumá vztahy a závislosti, formuluje pravidla a dokazuje řešeni. Učení řešením problémů má být v normovaném sebevzdělávání vždy řízeno konzultantem. Bohužel však praxe, ať již výrobní či provozní nebo koncepční neumožňuje vždy vyhledávat radu u různých odborníků, zejména pro nedostatek času. Sebevzdělávající se jedinec tedy nejlépe učiní, rozloží-li problém na jednotlivé funkční složky a řeší je po¬stupně. Analýza problému bývá nejzávažnější operací, neboť jeho praktickou součástí je aktuální stav, který nutno klasifikovat. Zde nastupují tradiční studijní
postupy.
Podmínky sebevzdělávání. Sebevzdělávací činnosti se nerozvíjejí ve vzdu¬choprázdnu, ale v konkrétním prostředí a podmínkách. Každý, kdo se sebevzdě¬lává, se má snažit upravit si co nejpříznivější podmínky k sebevzdělávání doma i na pracovišti. V souvislostech dříve uvedených je sebevzdělávání nejen sou¬kromou záležitostí jednotlivce, která má své místo v rodinném prostředí, ale zejména záležitostí organizace.