Organizační základy edukace dospělých

8. Organizační základy edukace dospělých
Hlubší zamyšlení nad edukací dospělých jako celkem nás m>tne Jede k zave“ ru, že tradičním schématem „cíl – *sah – prostředky – organizace postihneme jen část organizačních problémů. Abychom je lépe analyzovali, abychom i vol¬bou systémových přístupů doložili Jejich specifikum, musíme usilovat o roz¬hojnění systémových kritérií. Tím se přibližujeme ke zmapovaní organizační báze celoživotní edukace. Její organizace má mobilní základě na rozdl1 od stabilní institucionální sítě školského typu. Proto je nutné věnovat pozornost mechanismům, které ji mohou ovlivňovat. Se zřetelem k tom« volme sestavu kritérii v úrovni formálních předpokladů. K nim připojujeme skladbu organi¬začních funkcíJakož i skladbu Čiwosti. Uvedená kritéria vycházejí ze zkuše¬nosti. Vnějším předpokladům edukace věnuje pozornost řada zahraničních pra¬menů po r. 1945 (Hyhlík-Knězů,’969).
Skladba formálních předpoklad Nakládá existenci eduk^i™ působeni na dospělé (viz 6.4.2). Jeho rozvíjející se praxe klade stoupaJ1^1 požadavky také na teorii. Andragogika, soustřeďující se u nás ponejvíce na Tf fm tradlc; ních problémů obsahu a metod edukačního působení, však nemůže vystačit jen s těmito přístupy. Hledá také cesty k ostatním společenskovědním disci-plinám, aby mohla teoreticky zvládnout ty problémy, které se ukazuji jako naléhavé. Jde tu o celospolečenské předpoklady edukace doSP^y™ a o Pod-mínky za jakých okolností se toto edukační působení instaluJ^/roblem se váže na utváření vztahů mezi sociologií a andragogikou. Za clanky sestavy formálních předpokladů edukačního působení na dospělé pokládáme lokální integraci zájmů, dále edukačnípříležitost, pak organizačnífi^u tohoto P“-sobení a konečně edukační situace.