Kritéria klasifikace účastníků

4.1 Kritéria klasifikace účastníků

Měřeno rozsahem celoživotní edukace, nelze již setrvávat na někdejším jed¬noduchém modelu účastníka edukace dospělých, založeném prezencí ve skupi-iu- Tento model vznikl ve školství. Skladba účastníků je aktuálně i perspektiv-H tak pestrá, zeje nutno analyzovat ji pomocí vybraných kritérií. Zde jsou užita kritéria empirická. Za účastníka edukace je pokládána osoba, která se svým .tahem k edukaci, postavením v jejím rámci, aktivitou i chováním v průběhu fdukace podílí na realizaci jejích cílů. Účastníci se mezi sebou stýkají a pracují pod určeným řízením, se srovnatelným objemem informací ke zvolenému cíli. lim jsou alespoň rámcově označeny osoby řízené. Jsou to objekty a současně subjekty edukace. Praxe užívá označení studující, dospělý žák, posluchač, frek-entant, též chovanec. Do skupiny účastníků však nespadají osoby, které sice lukační proces připravují, ale nepodílejí se na jeho průběhu. Pracují mimo roces edukace -jsou řízeny, ale nejsou její objekty-subjekty. Lze je označit i miny organizátor, administrátor, manažer apod. Řízené osoby působí v rovi-realizace edukačního procesu. Řízené osoby tvoří však jen část popisované kupiny účastníků.
Další částí jsou účastníci – řídící osoby. Jejich posláním je řídit (vést) proces lukace (učení) podle daných cílů a obsahů, užívat přitom příslušných prostřed-II, ověřovat výsledky a instruovat při řešení studijních úkolů. Řídící účastníci ÉOu lektoři, učitelé, specialisté, ale i připravení zájemci. Mimo edukační pro-M působí i další řídící pracovníci. Nepřicházejí však do styku s jeho průběhem III.I jeho realizaci nemají přímý podíl. O tento proces pečují zejména po stran¬íc ekonomické a materiální. Řízení i řídící účastníci edukačního procesu půso-)i společně na bázi edukačního centra, což je nejobecnější označení pro inte-■i .iwmou ideovou a materiální základnu, kníž patří též volné shromáždění. v.imeové členění na řízené a řídící účastníky bylo v literatuře užito již dříve I ivečka-Kubálek, 1978). Současnost uznává toto členění za výraz andragogic-■ ho přístupu na rozdíl od pedagogicko-didaktické představy „učitel-žák“. Výchozí kritéria klasifikace účastníků se vztahují k mikrořizení, tj. činnostem Miob k realizaci edukačních cílů. Makrořízení edukačních soustav a jeho pro->Umy jsou dále orientačně diferencovány, od mikrořizení se liší předmětem iii i pněm organizace, užívanými prostředky, postavením subjektů aktivit v sys-émech apod. Hovoříme-li o diferenciaci řízení, uveďme pro mikrořizení jedno iluležitých kritérií -jde o přímé řízení, tvářívtvář. Uvedený termín se užívá 1 sociologii. Andragogika respektuje i výjimky – korespondenční vzdělávání i hápat jako řízení zprostředkované. Vedle řízení přímého však může být mčtem andragogického bádání i řízení nepřímé, jímž se zabývá správa (or-i/.ace) aktivit, umožňujících provozní a materiální podmínky vyšších institucionálních stupňů edukace. Uvedenou klasifikaci účastníků můžeme dále do¬plnit: Řídící osoby mohou být interní (zaměstnaní na dobu neurčitou) nebo ex¬terní (na dobu určitou), řízené osoby mohou být registrované nebo neregistrované.