Činnosti lektora (učitele)

5.7.1 Činnosti lektora (učitele)

V průběhu výchovně vzdělávacího procesu rozvíjí lektor různé činnosti. Lze je analyzovat z hlediska několika vědních oborů. Tak např. z hlediska pedago-gicko-didaktického formuluje jednotlivé soudy (kroky, myšlenky, představy), různými metodami exponuje obsah. Používá přitom názorné prostředky, vyja¬dřující konkrétně nebo symbolicky vybrané části obsahu. Instruuje své poslu¬chače ve věci dalšího studia a procvičování (opakování) dosud přednesené lát¬ky, ověřuje, do jaké míry si posluchači příslušný obsah osvojili a jak dovedou osvojené používat.
Z hlediska pedagogicko-psychologického lektor řídí proces učení. Metody, které volí, postupy, pracovní i myšlenková schémata navozují u posluchačů pří¬slušné psychické aktivity. Lektor též řídí senzorické (smyslové) i senzomotoric-ké (smyslově pohybové) činnosti. Proces interakce rozvíjí působením celé své osobnosti (mluvou, gesty, osobním příkladem aj.) na osobnost posluchačů, je¬jichž aktivitu průběžně pozoruje. Jedním z měřítek pro ni je stupeň pozornosti, který posluchači věnují výkladu, i pohotovost odezvy k lektorově činnosti.
Z hlediska sociálně psychologického je středem pozorn°sti lektorovo lišili, kterým lektor směřuje k využití celého kolektivu k zvýšení účinnosti výchovně vzdělávacího působení. Lektor analyzuje na základě pozorovam a ze své vlast¬ní zkušenosti již v průběhu vzdělávacího procesu vztahy mezijec“nci i skupinami, vhodně je stimuluje a zadává jim úkoly. Usiluje o vytvářen‘ společensky pro¬duktivních postojů k obsahu učení, k členům kolektivu i k zadaným úkolům, podobně jako k sebevzdělávání vůbec.
Soustava lektorových činností vyplývá z cílové struktury i ^li obsahvi, zvlᚬtě jeho pořadačích systému (dynamických i statických). Pro’0 Je lektor ve funk¬ci subjektu vzdělávání ústřední postavou vzdělávacího pro^esu-