Činitel společenských změn a inovací
Činitel společenských změn a inovací
Děti se nechodí do školy učit pouze novým vědomostem a dovednostem, ale ve škole získávají a zvnitřňují si určité hodnoty, které společnost v určitém prostoru a čase považuje za důležité z hlediska svých momentálních potřeb a vývoje. Na to, co se předává v tomto procesu, mohou mít různé skupiny ve společnosti odlišný názor. Tak se ale opět ocitáme u témat teoretiků konfliktu, nebo přímo u Pierra Bourdieua, který poukazoval na to, že to, co se předává z generace na generaci, odpovídá normám a zájmům dominantní třídy. To znamená, že společnost má zájem, aby byly předávány z generace na generaci hodnoty, které nejenom zaručí plynulý rozvoj společnosti, ale i budoucnost určitých kvalit. Stačí, když si vzpomeneme na období reálného socialismu u nás a na takzvaný Morální kodex budovatele komunismu. Jeho součástí byla výchova ke kolektivismu, láska k bratrským národům, a především k národům Sovětského Svazu atd. Tento kodex prostupoval školní působení ve všech úrovních a podobách, nejenom v hodinách občanské nauky.
V současnosti se ukazují hesla výchovy k demokracii a evropanství. Co je náplní těchto hesel? Opět – nejenom určitá učební látka, ale i například samotný přístup k žákům, ať už na úrovni školy (Dětský parlament, Rady škol), nebo učitele a žáka (formy a metody vedení žáků a celé třídy). Škola má jistě velkou sílu nové demokratické normy u jednotlivých žáků zvnitřňovat – nejenom svým konkrétním působením, ale už tím, že jsou a že tyto školy mají studenti možnost navštěvovat. Samozřejmě navštěvovat školy vysoké a v co největším počtu podle svých schopností. Stát by měl tuto příležitost poskytnout! Vždyť přece vzdělanější lidé jsou více připraveni klást si otázky a pochybovat – což je předpokladem ke změně a inovaci, než přijímat zavedené pravdy.