Zátěž (stres)

23. Zátěž (stres): předcházení stresu, zvládání stresu, vyrovnávání se se stresem
CO JE STRES
Prudký rozvoj techniky i životních a pracovních podmínek vystavuje člověka sociálním tlakům a informačnímu přetížení. Adaptační procesy organismu se těmto rychlým změnám přizpůsobují pomalu. Jejich funkce se po tisíciletí neměnila a spočívá ve zvládání bezprostředního fyzického ohrožení a boje o přežití.

Slovo stres pochází z angličtiny a znamená zátěž. Stres je reakce organismu na stresový podnět neboli stresor. Obecně je přijatá definice, že stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu.

stresory: škodliviny fyzikální (teplo, chlad, záření, hluk), toxické (různé jedy), infekční, fyzické (tělesná námaha až vyčerpání), psychické a sociální.

distres – jedná se o špatnou, zlou zátěž, která je spojena s negativně laděnými a prožívanými emočními procesy (zklamání, strach, leknutí)

eustres – kdy se jedná o zátěž příjemnou a radostnou, která je vázána na pozitivně laděné emoční procesy (radostné vzrušení, očekávání příjemné události, nadšení). Ovšem i tato zátěž v silnější míře působí škodlivě.
Zátěž (stres)
 Porušení rovnováhy mezi vnitřním stavem jednice a podmínkami a vlivy prostředí

 účinek zátěže v konfliktní situaci je závislý na:
o vnějších charakteristikách konfliktní situace
o a na osobnostních rysech jedince – jeho:
 vnímavosti
 citlivosti
 nervové labilitě
 skladba motivačních pohnutek

 zapojení do konfliktní situace většinou provázeno nepříjemnými emocionálními prožitky