VĚDOMÍ

VĚDOMÍ

1) Různé pohledy na pojem vědomí.

Pojmem vědomí je označována jedna ze základních kvalit života ať biologického – kde je vědomí známkou aktivity člověka nebo psychologického jako sebeuvědomění. Přítomnost nebo nepřítomnost vědomí jsou vyvozovány nepřímo z pozorované fyziologické činnosti mozku, z obsahů výpovědí a výrazového chování jedinců.
Americké učebnice (dle Atkinsonové) se přidržují spíše biologického a behavioristického chápání psychologie. V jejich pojetí vědomí zahrnuje
a) sledování sebe sama a svého okolí tím způsobem, že vjemy, vzpomínky a myšlenky jsou přesně reprezentovány ve vědomí
b) ovládání sebe sama a svého okolí tím způsobem, že jsme schopni zahajovat a ukončovat své jednání a kognitivní aktivity.
Uvádějí i pojem předvědomé vzpomínky, který souvisí s omezenou kapacitou a výběrovostí našeho vnímání. (průběh života-zaměřujeme jinak svoji pozornost…, v zaujetí třeba u počítače, nevnímáme přetékání vody…. ) Není to otázka sluchu, ale přepojování pozornosti a vjemů.

Stupňovitost vědomí
je to oblast, kterou se podrobně zabýval např. Jung, který ostře odlišoval úroveň vědomí, předvědomí, nevědomí a kolektivní nevědomí.
Vědomí můžeme rozlišovat nejen podle obsahu, co si uvědomujeme, ale také podle toho jak jasně či nejasně si něco uvědomujeme.

Stavy vědomí – biologické hledisko
Z hlediska lékaře, který se věnuje popularizaci vztahů mozku jako biologického podkladu a chování, užívá čeština pojem vědomí nejméně ve čtyřech souvislostech:
 stav bdělosti, opakem je spánek nebo bezvědomí
 pracovní paměť
 orientovaná pozornost
 vědomí, že jsme si něčeho vědomi (vědomí sebe sama)
Během dne se plynule střídají stavy bdělosti a spánku. Malé děti spí několikrát za 24 hodin, u dospělých jedinců aktivita během dne kolísá, někteří jsou aktivnější v ranních hodinách, jiní v odpoledních někdo je sova a jeho aktivita je největší v noci. Střídání aktivity je biorytmické střídání spánku a bdění, který bývá zobrazován s křivkou optimální výkonnosti pro duševní práci apod.