Typy motivace

Typy motivace
1) Extrinsická – vnější, je sekundární
Dítě je motivované vnitřními incentiva (podněty, pohnutky k vykonávání určité činnosti). Představuje při učení situace, kdy se jedinec neučí ze svého vnitřního zájmu, ale pod vlivem vnějších činnitelů. Dělíme do 4 základních typů (podle regulace chování)
• Externí regulace – dítě by nebylo motivováno, ale použijeme motivačních činitelů – odměna a trest.
• Pasivně převzatá – externě je převzatá, ale vnitřně není akceptovaná. Dítě si uvědomí, že nechce být nejhorší.
• Identifikovaná – dítě přijme danou hodnotu ochotněji. Uvědomí si hodnotu úspěchu. Touží po pochvale, chce mít úspěch
• Regulace integrovaná – motiv je plně integrován do osobnosti žáka. Působí Kantův kategorický imperativ. Musím se učit, dělám to pro sebe.
2) Intrinsická – vnitřní, je primární
Člověk je veden vlastní potřebou zvídavosti. Motivace jej vnitřně uspokojuje. Touží po změně. Má potřebu pracovat samostatně a nezávisle. Vychází z vlastních kritérii úspěchu a neúspěchu.
Odměny
Jsou vysoce aktivačním činitelem, ale musí být vždy zaměřeny k subjektu. Výsledkem by měla být radost. Schopnost hiearchizace odměny (nemůžeme odměňovat neustále, za každou činnost).
Tresty
Konvergentní – akceptovatelné dítětem, dítě si uvědomuje, že po vině musí následovat trest. Musí být adekvátní a okamžitý. Odčiněná vina nesmí být připomínána.
Divergentní – Dítě se s nimi neztotožní.
• Tresty z agrese
• Tresty opožděné
• Tresty preventivní