Stresory
Stresory:
vnější i vnitřní podněty, které mají na náš organismus určité požadavky dělíme na:
fyzikálně-chemické stresory – stále se horšící životní prostředí, kvalita ovzduší, vody i půdy, nevhodné nebo až jedovaté chemikálie ve stravě, nedostatek vitamínů, jedy – alkohol, cigarety, jiné drogy, záření monitorů, televizorů, mobilní telefony…
úkolové – pocházejí z našeho způsobu řešení úkolů, za které jsme zodpovědní, jak si dokážeme činnosti zorganizovat, jak umíme dočerpávat energii
myšlenkové – vznikají z pohledu na sebe, druhé lidi, na svět a situace, do kterých se dostáváme – s tím souvisí prožívání a chování v určitých situacích.
sociální – souvisí s naší komunikací s druhými lidmi a s našimi vztahy
Důležité je, a často na to zapomínáme, že zátěže ze zcela různých oblastí se sčítají, ne-li násobí.
Oblasti našeho života, které nás ovlivňují a jsou námi samými ovlivnitelné:
fyzikálně-chemické prostředí, jehož podněty vnímáme svými smysly, životospráva, spánek pohyb, odpočinek, osobní rytmus života, hospodaření s časem
emoce, způsob prožívání
myšlení, způsob řešení problémů
sociální kontext – komunikace, vztahy s ostatními lidmi, v rodině i jinde
hledání smyslu a směřování života
Vnější stresory:
jsou buď běžné životní události a podmínky života nebo závažné ohrožující situace
neovlivnitelnost – čím více nějakou událost vnímáme jako neovlivnitelnou, tím hůře ji snášíme. Pociťujeme bezmocnost, zlost, protože je nemůžeme ovládat, nemůžeme je řídit, ani ji přerušit
nepředvídatelnost – možnost vědět předem obtížné situaci a připravit se na ni, i když ji nemůžeme ovlivnit, nám pomáhá ji lépe snášet, než situace, kterou nečekáme a překvapí nás.
výzva pro naše schopnosti- jsou sice mnohé události snadno ovlivnitelné a předvídatelné, ale přesto jsou prožívány jako stresové, protože nás tlačí až na hranice našich schopností a představují výzvu, pro náš pohled na sebe samé