Sociální skupina a pracovní skupina
3. Sociální skupina a pracovní skupina
Člověk je průběžně členem řady malých sociálních skupin. Malá sociální skupina představuje sociologický jev charakteristický znaky:
• společný důvod (motiv) a cíl, společné místo existence
• společná činnost
• častá interakce členů, relativně stabilní vzájemně vztahy
• struktura sociálních pozic a rolí, společné skupinové vědomí v podobě systému hodnot, norem a postojů
Vzniká komplexní pletivo osobních vztahů, včetně vědomí a pocitu spolupráce, sounáležitosti a vzájemné závislosti.
Pracovní skupinu navíc vymezují i tyto charakteristiky:
• pracovní cíle
• společné pracoviště
• pracovní činnost
• vztahy mezi pracovníky
• skupinové vědomí
• struktura
o profesně kvalifikační
o sociálně demografická
• funkce (efekty a účinky činnosti fungování pracovní skupiny)
o ekonomická
o sociální
• dimenze
o velikost
o homogenita
o stabilita
o autonomie
o uzavřenost
o přitažlivost
Fáze formování pracovní skupiny:
• vytváření
• vzájemné poznávání
• relativní jednota názorů a postojů i plnění úkolů
Pracovní týmy jsou zvláštní formou pracovních skupin. Jsou složeny z odborníků – specialistů různých profesí a různého kvalifikačního a osobnostního profilu. Fungují mimo formální organizační a řídící struktury, jejich existence je časově omezena.
Problémy spojené s ustavováním a fungováním pracovních týmů: problémy organizace práce, hodnocení a odměňování práce, mezilidské vztahy
Autonomní pracovní skupiny – kolektivní odpovědnost za plnění pracovních úkolů, samostatné rozdělování pracovních úkolů atd. až po odměňování
Podle Sociologie 85-90
Chování pracovníka v pracovní skupině i chování pracovní skupiny jako celku je určováno sociálními hodnotami, normami, pracovní pozicí a rolí (struktura sociálních rolí a mocenská struktura – hierarchie)
