Podle míry objektivity při skórování

Podle míry objektivity při skórování
n testy objektivně skórovatelné
l lze objektivně říci, zda byly úlohy řešeny správně či nesprávně
l skórování může provádět kdokoli = výhoda
n testy subjektivně skórovatelné
l esej testy,
l není možné objektivně stanovit jednoznačná pravidla pro skórování
l př. úlohy široké otevřené, zkouší daleko komplexnější vědomosti

Podle možnosti měnit průběžně obtížnost úloh
Podle kvality žákových odpovědí
n testy adaptivní
n testy neadaptivní
Postup při konstrukci did. testu
n Konstrukce by neměla by začínat přímo navrhováním testových úloh
l snadno by se navrhovaly, ale nevedly by k vyváženému didaktickému testu,
l nepokrývaly by rovnoměrně celé učivo,
l zaměřovaly by se na pouhou reprodukci zapamatovaných poznatků
n nejsnadněji se navrhují úlohy zkoušející zapamatování
l těchto úloh bývá u autorů nepoučených převaha

1. Vymezit si účel testu
n K jakému účelu má test sloužit?
Např.
l zjištění výsledků výuky na konci tematického celku, pololetí,
l zjištění, jak žáci učivo chápou a přijímají, kontrola,
l výběr studentů pro vyšší typ školy
l aj.
2. Rámcové vymezení obsahu testu
Př.
n skladba, tvarosloví
n učivo 40 hodin ČJ,
n 6.roč. ZŠ

3. Upřesnění obsahu — co mají úlohy zkoušet
n Jakou úroveň osvojení mají jednotlivé úlohy zkoušet
l nezkoušet jen zapamatování, ale i vyšší cílové kategorie — porozumění, používání
n viz taxonomie výukových cílů
n Kolik úloh má zkoušet jednotlivé prvky učiva
l prvky učiva mají být reprezentovány počtem úloh odpovídajících jejich důležitosti/ významu a rozsahu
n Kolik úloh musí obsahovat celý test
l spodní hranice je 10 úloh,
l jedině test s dostačujícím počtem úloh může poskytnout reliabilní = spolehlivou informaci,
l horní hranice je dána čas. možnostmi,
l u monotematických testů max. kolem 20 úloh