Neverbální komunikace (nonverbální, mimoslovní)
Neverbální komunikace (nonverbální, mimoslovní)
Je zprostředkována pohyby těla, gesty, mimikou, pohyby očí, kvalitou hlasu, pauzami v řeči, zvuky jako je smích , bručení aj., prostorovou distancí, čichovými vjemy, používáním artefaktů jako je oděv, kosmetika apod.
Formy neverbální komunikace:
1. pomocí zraku, očima, pohledem – umět ovládnout tento prostředek je těžké
2. mimika – už Ch. Darwin sledoval mimiku u opic
3. gestika – spojeno s pohyby rukou
4. postudologie – pomocí postojů, sedu, držení těla
5. kinezika – komunikace pohybem – někdo mluví rychle, někdo pomalu
6. haptika – komunikace dotekem
7. proxemika – komunikace vzdáleností /z jaké vzdálenosti navazujeme kontakt/, zóna vzdálenosti blízká 40 cm, osobní 1 m –1,20m, společenská 3 m, veřejná 3m/
Rozhovor
= záměrný a organizovaný dialog, v němž zkoumaná osoba nebo skupina lidí odpovídá na otázky tazatele nebo líčí své problémy či stanoviska. Nejdůležitější je navázat kontakt důvěry mezi tazatelem a tázaným.