Metodologické přístupy sociologie ke studiu sociální reality
8. Metodologické přístupy sociologie ke studiu sociální reality. Sociologický výzkum
Základním zdrojem sociálních informací je sociologický výzkum.
Sociální informace odrážejí kvalitativní a kvantitativní charakteristiky sociálních jevů.
Sociální jevy zpravidla představují:
• relativně samostatné sociální útvary (člověk, skupina, instituce…)
• společenské procesy (pracovní mobilita, pracovní a sociální adaptace…)
• jevy charakteristické pro jednotlivé prvky a projevy vědomí a jednání lidí (hodnotové preference, postoje, mínění)
Každý sociální jev, který má být vyčleněn jako relativní samostatná část objektivní skutečnosti a je předmětem sociologického výzkumu, musí být zkoumán z hlediska:
• dynamiky a časové podmíněnosti své existence
• specifiky vzájemného vztahu lidského bytí a vědomí, která se v sociálních jevech výrazně projevuje
• souvislosti s širším sociálním prostředím, se sociální realitou celku vyššího řádu
• vzájemné závislosti a podmíněnosti s dalšími prvky téže reality, které jsou jen relativně klidovým momentem dynamického procesu
• funkce, kterou sociální jev v sociální realitě má
Specifické zvláštnosti sociálních jevů se nejvíce projevují ve třech oblastech:
• Rozhodující většina sociálních jevů je určována a ovlivňována nekonečně velkým počtem nejrůznějších faktorů, činitelů a determinant
• řada sociálních jevů je přímo, bezprostředně nepostižitelná a nevyjádřitelná – sleduje se zprostředkovaně pomocí indikátorů
• zákonitosti v oblasti sociálních jevů mají jen pravděpodobnostní stochastický charakter, nepůsobí absolutně, vždy, za všech okolností.
