Druhy kázně

Druhy kázně.
a) podle specifičnosti sociálních oblastí – občanská, vojenská, školní, rodinná, sportovní, pracovní, atd.,
b) podle pedagogicko-psychologických kritérií – schematické dvojice: vynucená a uvědomělá, vnější a vnitřní, autoritativní a demokratická, formální a neformální (vynucená, vnější, autoritativní, formální – důsledkem vnějšího tlaku, obav, hrozeb, strachu vychovávaných, uvědomělá, vnitřní, neformální, demokratická – důsledkem, souhlasu, vědomí potřeby norem, vlastního přesvědčení

Funkce kázně:
a) individuální – pomáhá člověku v procesu jeho sebevýchovy a současně v procesu učení (vědomosti, dovednosti, návyky, sebeutváření, sebeuplatnění ),
b) sociální – promítá se v míře efektivnosti lidských činností, dodržování norem usnadňuje koordinaci lidských aktivit a tak násobí schopnosti a výkon jednotlivce i skupiny, zabezpečuje postavení člověka a soc. skupině a soc. skupin ve společnosti.

Vnitřní řád školy:
– základní a tradiční prostředek výchovy ke školní ukázněnosti
– souhrn pravidel a pokynů, které jsou závazné pro žáky příslušné školy
– školní řád má být stručný, výstižný a přehledný

Charta třídy –pedagog (nejlépe v OV), diskutuje s dětmi na téma, jak by se měl chovat učitele k žákům, žáci k učiteli a žáci k sobě navzájem → žáci sami formulují zásady, pedagog diskusi usměrňuje→děti nakonec vyberou – 4 pro chování učitelů k žákům, 4 pro chování žáků k učitelů, 4 pro chování žáků mezi sebou a vyvěsí je ve třídě, kde jsou všem na očích.

Výchovná autorita – přirozená, neformální – učitel působí na žáky svou osobností, svým příkladem, nepoučuje, ale nutí žáka, aby jednal a bral za svá rozhodnutí odpovědnost.