Druhy kauzální atribuce

Druhy kauzální atribuce:
• vnitřní – vychází z dítěte samého, je to „v něm“
• vnější – vnější podmínky – náhoda, náhlá indispozice, špatné podmínky v rodině
• proměnlivá x stálá
• šťastná atribuce – úspěch posiluje, neúspěch mobilizuje
• autoatribuce – jak se vidím já sám, sebehodnocení
-usměrňováním atributivních a autoatributivních procesů lze dosáhnout lepších výkonů Ž → lze zde hovořit o Pygmalion efektu = formování osobnosti dítěte vlivem U očekávání toho, jak se dítě bude chovat, jaké je, popř. jakým se stane
-záleží tu :
•učitelově názoru na schopnosti Ž
•žákově názoru na vlastní schopnosti
•nakolik je U pro Ž důležitou osobou

Školní úspěch a neúspěch
-každé dítě chce být úspěšné, ale především chce dosáhnout kladného hodnocení a uznání od svých rodičů a učitelů – neúspěch však někdy převáží úspěch
-úspěšnost dítěte ve škole závisí na mnoha okolnostech a to především na jeho schopnostech a na jeho zájmu o učení
-zájem o učení může učitel zvýšit poutavostí a přitažlivostí učiva; dítě musí být pro školu zralé po stránce tělesné, duševní, citové i sociální
jeho neprospěch ve škole způsobuje celá řada okolností
-příčiny školního neúspěchu:
 vývojové opoždění
 snížení rozumových schopností
 špatný zdravotní stav dítěte
 snížená úroveň inteligence
 specifická porucha učení (dyslexie,dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie)
 porucha pozornosti
 dokonce nesprávné vedení v rodině (dítě nemá doma podmínky k učení)
 nejrůznější psychické vady získané nebo vrozené
 věková nezralost, kdy některé učivo, které v určitém období nepochopí, za půl roku nebo za rok chápe