Dobrá škola

4.2. Dobrá škola
Školní život
Zdálo by se, že pokud budou optimálně naplňovány funkce školy, potom před sebou budeme mít školu ideální. Ale co to je ideální nebo dobrá škola? Je to ta škola, ve které je mnohostranný školní život ve své optimální podobě.
Podle dostupných pramenů poprvé použil pojem školní život německý pedagog Friedrich Fröbel, v té době byl také zdůrazněn Johannem Heinrichem Pestalozzim. Tento pojem měl vyjádřit to, že musí být podoba školy ustanovena na základě celistvého a systematického vzdělání mladých lidí (hlava, srdce, ruka). Ale teprve až za reformních pedagogů 20. století (např. H. Lietz, P. Petersen) se stává myšlenka školního života také centrálním tématem pedagogického bádání a praxe.
Pojem školní život je dnes ne zcela jasně a přesně vymezený, v pedagogické teorii není jednotně užívaný. Většinou je spojován s požadavkem, aby škola nebyla jenom místem vyučování, ale aby byla také orientována na výchovu v tom nejširším slova smyslu. Možná na tomto místě můžeme zmínit i pojem školní prostředí, i když zde dochází v pedagogické teorii komplikovaně k odlišování materiálního a sociálního prostředí školy a také k odlišení na „život vyučovací a život nevyučovací.“
Většině definicí je společné, že školnímu životu je připisováno kompenzační působení. Měl by vyrovnávat školní tlak na výkon a vyrovnávat tlak přemíry učiva a učinit snesitelným vztah učitelů a žáků a také přispět k tomu, aby se všichni ve školním prostředí cítili dobře (díky školním prázdninám, školním oslavám, zpívání, díky podobě tříd a školního dvora, díky společnému cestování a školním výletům, díky nabídkám pro volný čas a snad zde můžeme zahrnout i mimoškolní výchovné a vyučovací instituce). To vše by mělo přispět k tomu, aby se škola výchovně profilovala, aby se zaměřila i na společenské způsoby chování, sociální vztahy a tvorbu charakteru jedince.
Vzhledem k celistvému vzdělávání obsahuje pojem školní život jednotný požadavek: škola má být vybudována jako společný životní vzdělávací a vyučovací prostor pro žáka a učitele. Školním životem nejsou míněny jen zvláštní akce mimo vyučování, vždyť právě průběh vyučování se stává jádrem školního života a společným cílem učitelů a žáků.