Obsah kurikula

Obsah kurikula
Na základě předcházejících definicí mohl čtenář získat pocit, že definice kurikula je poněkud vágní, velmi široká a mnohoznačná. Co je tedy skutečně obsahem kurikula? Co tento termín opravdu znamená? Obsah kurikula lze strukturovat na dvě části:
 Obsah výuky je u nás v zásadě vymezen učebními plány (strukturou vyučovacích předmětů, jejich časové dotace a rozložením do ročníků) a učebními osnovami (vymezením cílů a obsahu, rozsahu a do jisté míry i posloupnosti. Obsah výuky v podstatě určuje stát ve svých dokumentech.
 Metodika a organizace vzdělávacího procesu, které má v kompetenci především učitel. Stát však určitým způsobem tuto doménu učitele ovlivňuje – uvedené kategorie (cíle, obsah, metody, formy atd.) spolu přeci tvoří funkční celek, systém.
O obsahu a možnostech kurikula lze vést dlouhé akademické rozpravy, jde například o další možná dělení a funkce kurikula (Průcha, 1997).
Kurikulum se objevuje v literatuře v různých podobách:
 ideologické kurikulum (představy politiků, školských pracovníků, rodičů a dalších zainteresovaných o kurikulu);
 plánované kurikulum;
 aktuální kurikulum (naproti plánovanému, je ovlivňováno momentálními potřebami žáků);
 formální kurikulum (je přesně vymezeno rozvrhem hodin a jejich obsahem);
 neformální kurikulum (aktivity a zkušenosti vztahující se ke škole, mimoškolní a mimovyučovací aktivity, výlety, exkurze);
 oficiální kurikulum (je posvěcené orgánem státní správy);
 skryté kurikulum (vědomosti a dovednosti získané ve škole, ne které se nevztahuje učební plán, získány o přestávkách, stykem s vrstevníky, jsou to různé sociální dovednosti, získané hodnoty aj.)