Hlava I. – II.
– Hlava I. – základní ustanovení
o Je ČR charakterizována jako svrchovaný, jednotný(unitární) a demokratický právní stát, v němž lid je zdrojem a vykonavatelem státní moci – suverenita lidu, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
o Součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod ta jsou pod ochranou soudní moci.
o Volná soutěž politických stran, svobodná a dobrovolná vůle občanů – svobodné hlasování
o Rigidní ústava – měnitelná jen kvalifikovanými lidmi (existuje i flexibilní ústava – ta je měnitelná stejně jako jiné zákony)
– Hlava II. – moc zákonodárná
o Dvoukomorový Parlament (poslanecká sněmovna, senát)
o Mandát je slib a závazek
o Mandát může být zrušen kvůli odepření slibu, uplynutí volebního období, u poslanců rozpuštěním sněmovny, vznikem neslučitelnosti funkce, vzdání se mandátu
o Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu 4 let
o Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu 6ti let, každé dva roky se volí třetina senátorů.Volby do poslanecké sněmovny a senátu se konají formou tajného hlasování dle demokratických zásad
o S funkcí poslance nebo senátora se neslučuje funkce prezidenta, soudce a další, které stanoví zákon.
o Dojde-li k rozpuštění sněmovny, přísluší senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
o Senátu však nepřísluší přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv.
o Zákonné opatření může senátu navrhnout pouze vláda, nebude.li schválen na první schůzi pozbývá platnosti
o Poslaneckou sněmovnu může prezident rozpustit pouze – nevysloví-li důvěru vládě, nebo není více jak tři měsíce schopná se jakkoli usnášet a byla-li opakovaně svolána ke schůzi
o Komory jsou schopny se usnášet za minimální přítomnosti 1/3 svých členů
o Legislativní proces – Zákon je projednáván nejprve ve výborech Poslanecké sněmovny, pak sněmovnou jako celkem, k jeho schválení je potřeba nadpoloviční většina poslanců a pak i senátorů. Jedná-li se o zákon ústavní musí to být 3/5 většinou přítomných senátorů.
o Senát má absolutní veto v ústavních zákonech a volebních, projednávání zákonů jako jsou důležitá usnesení a mezinárodní smlouvy náleží jen Poslanecké sněmovně.
