Emoce
Emoce:
= psychické vlastnosti, které vznikají prožíváním subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům
– druhy emocí: – stenické (pozitivní)
– astenické (negativní)
– nižší: – tělesné (po)city ve vztahu k organismu (např. bolest, hlad)
– citové reakce (bezprostřední reakce na podnět – afekt; např. rozesmátí)
– citové stavy (nálady; např. smutek)
– citové vztahy (např. láska)
– vyšší (jsou pouze u lidí): – intelektuální emoce (např. radost z poznání)
– etické emoce (emoce zažívané z dodržování/porušování
norem dané kultury; např. hrdost, stud)
– estetické emoce (např. odpor)
– sociální emoce (např. pocit sounáležitosti)
– vlastnosti emocí: – indukce – nakažlivost, přenos emocí
– ambivalence – člověk zažívá současně kladné i rozporuplné emoce
– subjektivnost – jsou vždy individuální
– spontánnost – jsou nezávislé na vůli
– předmětnost – jsou spojené s nějakou věcí, osobou, myšlenkou
– aktuálnost – jsou okamžitý proces
– polarita – mohou snadno přecházet z jedné krajnosti do druhé
– mají vliv na další psychické procesy
– emoční inteligence (EQ): – míra schopnosti spokojeného prožívání života
– tvoří ji – sebeovládání
– sebeuvědomění
– motivace
– empatie
– sociální dovednosti
