Alfréd Adler
Alfréd Adler
zakladatelem druhé vídeňské psychologické školy
za základní význam v životě člověka považoval usilování o moc a o společenské postavení
v jeho teorii se odráží vlastní životní zkušenosti a vlastní hodnoty
narodil se ve Vídni, byl také Žid jako Freud, v dospělosti přestoupil na protestantskou víru
jako dítě hodně nemocný přesto netrpěl sociální izolací, vrstevníci ho přijímali mezi sebe
vystudoval medicínu, několik let spolupracoval s Freudem, ale názorově se rozcházeli a proto založil vlstní odbornou společnost.
znepokojovala ho sociální nespravedlnost
zajímal se o spisy Karla Marxe – odmítal surové praktiky, ale vysvětlil si je jako „opojení mocí“ a nepřestal věřit sociálním ideálům.
hodně přednášel i v USA
Individuální psychologie
• pocit méněcennosti – je hlavním předpokladem Adlerovy teorie (nikoliv pudy jako v psychoanalýze), pramení z dětství, z přirozené fyziologické slabosti dětského těla
• celý vývoj jedince je usilováním o překonání méněcennosti, získání sociální převahy, nadřazenosti – usilováním o moc
• podle zaměřenosti rozlišuje buď sobecké (antisociální) usilování o moc (jedinec se stává nesnášenlivým, popudlivým, tyranizuje ostatní lidi)
• zdravá podoba usilování o nadřazenost je podle něho totožná s růstem osobnosti, s rozvojem sociálního citu, schopností spolupráce
• způsob jakým člověk usiluje o moc souvisí s tím co kdo od života očekává, jaké si klade cíle, a také v jakém je pořadí mezi sourozenci a jak se o dosažení svých cílů od dětství musel snažit