ZAPOMÍNÁNÍ

ZAPOMÍNÁNÍ

V průběhu času dochází k zapomínání toho, co jsme se už naučili, nejvíce se zapomíná v prvních hodinách a dnech. Nejprve vypouštíme z paměti to, co nepovažujeme za důležité, co nás nezajímá, čemu jsme neporozuměli, co jsme si důkladně neopakovali a nepotřebujeme v praxi. Tento proces je nejprve velmi rychlý, později pozvolný- tento fakt poprvé zjistil koncem 19.století psycholog Ebbinghaus.

Zapomínání má pro člověka dva zásadní významy:

• KLADNÝ
Můžeme zapomenout nepříjemné nebo tragické události, které by jinak mohli vážně narušit náš život.

• ZÁPORNÝ
Nežádoucí, zejména při zapomínání potřebných naučených vědomostí.

TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI

Paměť můžeme neustále zlepšovat trénováním.Se ,,špatnou,, pamětí se tedy nemusíme smiřovat pokud není příčinou nějaké nemoci.
Všechny duševní děje probíhají v šedé kůře mozkové, která se skládá z neuronů(mozkových buněk). Neurony jsou vzájemně propojeny a jsou mezi nimi různě silné vazby. Při učení dochází ke vzniku nebo k zesilování těchto vazeb. Při každém použití vazby nebo opakováním informací je vazba silnější. Naopak u znalostí, které nepoužíváme, neopakujeme dochází k oslabení vazeb, a tím k zapomínání.
Paměť je jako sval, musí se trénovat, aby nezakrněl. Pro správnou funkci musí být každá mozková buňka spojena přibližně s 10 až 20 tisíci dalšími. Tyto synapse (spojovací dráhy) vznikají v prvních dvou letech života, proto je velmi důležité, aby je děti trénovaly(např. hrou). Synapse mají být stále aktivní, je tedy dobré najít si nějakou činnost, která nás bude bavit.