Druhy učení
Druhy učení
* učení, jak se události (děje) ve vnějším světě spojují jedna s druhou,
* učení, jak chování ovlivňuje okolí.
Formy učení
* senzomotorické
* verbální
* kognitivní
* sociální
Lidské učení můžeme též vymezit výčtem jeho výsledků:
– vědomosti (vnímání, představování, myšlení)
– dovednosti (senzomotorické, intelektové, sociální)
– návyky a postoje.
Návyky jsou získané způsoby reagování a chování v určitých situacích a usnadňují chování člověka v běžných životních sitacích (raní a večerní čištění zubů, neodkládání požadovaných úkolů apod.)
Vědomosti jsou soustavy představ a pojmů, které si člověk osvojuje. Vědomosti si člověk osvojuje ve škole, prostřednictvím her, televize, knih.
Dovednosti jsou speciálnější než schopnosti. Osvojují se rychleji. Jedna dovednost se může projevit v několika schopnostech. Např. dovednost psaní na stroji má některé společné prvky s hrou na klavír.
Učení a motivace
Vztah učení a motivace má emocionální aspekt, neboť základní faktor učení, zpevnění, tj. odměny a testu, má zjevnou emocionální podstatu. Učení se kromě toho, a to právě opět z hlediska zpevnění, uskutečňuje jen ve vztahu k motivaci (např. u sytého psa nelze vypracovat podmíněné potravové reflexy).
