Kázeň a výchova k ukázněnosti

Kázeň a výchova k ukázněnosti
-jde o pedagogický a společenský jev ke kterému přistupují různé instituce různě, např. tradiční veřejné školy a alternativní školy
-mezi CÍLE, které jsou v těchto institucích akceptovány patří:
-na jedné straně – rozvoj jedince, jeho potřeb, tvořivé invence
-na straně druhé – preference jiných kvalit vymezených detailními učebními programy a řízením práce školy
KÁZEŇ je společenský jev spočívající v dodržování daných nebo dobrovolně zvolených norem.
Norma je řád, který zabezpečuje existenci jedince i život společnosti. Dané normy jsou určitými bariérami, které mohou svazovat, omezovat, atd…
SVOBODA a DODRŽOVÁNÍ NOREM jsou dvěma stránkami socializace a seberealizace člověka.
Normy upravují vztahy mezi lidmi, uvádějí do nich řád, zefektivňují činnost, vedou k sebekontrole a seberegulaci.
Na jedince působí podněty, které ho nutí k určitému chování a jednání. Uplatňují se prostřednictvím: -kulturní tradice (vzoru, atd…)
-systému požadavků, příkazů, zákazů v oblasti morálky i práva, veřejného mínění
-sebekontroly i působení svědomí

Kázeň můžeme rozlišit podle různých hledisek:
-PODLE SPECIFIČNOSTI SOCIÁLNÍCH OBLASTÍ (občasnké, vojenské, školní, rodinné, církevní,…)
-PODLE PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÉHO KRITÉRIA (vynucená x uvědomělá, vnější x vnitřní, autoritativní x demokratická, formální x neformální).
– Vynucená, formální, vnější a autoritativní kázeň je zpravidla důsledkem vnějšího tlaku, obav, hrozeb a strachu vychovávaných – tím lze dosáhnout pouze POSLUŠNOSTI,tj. vynuceného, dočasného a formálního respektování norem (ne vždy)
– výsledkem výchovného působení je UKÁZŇENOST, opírá se o souhlas, normy a sebekontrolu, je to mravní nebo volní vlastnost celé osobnosti, je projevem její sociální a psychické zralosti