Městské školy, Univerzity
Městské školy
V pozdním středověku (přibližně ve 13. století) začaly vznikat z iniciativy měšťanů tzv. městské školy. Byly prakticky zaměřené. Šlo zpočátku o školy cechovní a kupecké, později splynuly ve školy městské, a to školy nižší a školy vyšší.
Nižší (2-3 roky), učilo se čtení, psaní, latinská gramatika a náboženství.
Vyšší (5 let), podávaly žákům vybrané úseky trivia a kvadrivia, tedy částečné sedmero svobodných umění, proto se jim říkalo také školy partikulární.
Postupně se na nižších městských školách začal prosazovat mateřský jazyk. V Čechách se těmto českým městským školám říkalo školy dětinské. Vedle nich vznikaly i soukromé elementární školy, tzv. pokoutní (postranní), kde se učilo za plat čtení a psaní. Jejich úroveň byla často velmi nízká.
Univerzity
Dalším typem škol, které vzniky ve středověku, byly univerzity. Jejich vznik ve 12. – 13. století byl podmíněn rozvojem řemesel a obchodu, rozmachem kultury , bojem měst o nezávislost a narůstáním potřeby odborných znalostí. Univerzity vznikaly splýváním škol klášterních a katedrálních a odbornými školami světskými. Např. univerzita v italské Bologni vznikla r. 1158 z právnické školy. V Anglii jsou nejstaršími univerzitami Oxford (1168) a Cambridge (1231). V Paříži vznikla spojením tří církevních škol Sorbonna (1207). Po vzoru univerzit v Bologni a Paříži vznikla r. 1348 jako první ve střední Evropě Karlova univerzita v Praze.
Na žádost Karla IV dal v r. 1347 papež Kliment VI. svou bulou souhlas, aby bylo v Praze zřízeno tzv. generální studium s tehdy obvyklými čtyřmi fakultami, a to fakultou artistickou, teologickou, právnickou a lékařskou. Hodnosti zde udělované měly mít platnost v celém tehdejším křesťanském světě.
Artistická fakulta měla na středověké univerzitě přípravný charakter. Vyučovalo se tam sedmero svobodných umění, absolvent trivia získal titul bakalář a absolvent kvadrivia titul mistr. Až po ukončení studia na artistické fakultě mohli studenti pokračovat na některé z dalších tří fakult a tam získat titul doktor.
V čele univerzity byl rektor, pomáhala mu univerzitní rada. Studenti tvořili s profesory akademickou obec, která se řídila vlastními zákony. Původně vznikaly univerzity jako samosprávné organizace nezávislé na městech a církvi.