Stres
Stres
Slovo „stres“ pochází z anglického „stress“, které vzniklo z latinského slovesa „stringo, stringere, strinxi, strictum“. Latinský slovník uvádí tento překlad: „utahovati, stahovati, zadrhovati – jako smyčku kolem krku odsouzence, kterého věší na šibenici“.
Obecně je typická definice – stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu.
Stres může být odpovědí organismu na stresující činitele. Také se stresem může rozumět celkový vnitřní stav – a to nejen fyzický, ale i psychický – člověka sevřeného nepříznivými okolnostmi.
Stresor je obecně chápán jako na člověka negativně působící vliv, stres je pak jeho důsledkem.
H. Selye hovoří o fyzikálních a emociálních stresorech. Mezi tzv. fyzikální stresory řadí jedy a skoro-jedy (alkohol, nikotin, kofein a jiné drogy). Mimo jiné zahrnuje i elektrošoky, meteorologické vlivy, změny ročních období, změny tlaku vzduchu (komprese i dekomprese), viry, bakterie, katastrofy (záplavy, zemětřesení), nehody, úrazy, ale i genetickou zátěž, těhotenství, nechtěný sexuální styk (znásilnění) apod.
Do druhé skupiny tzv. emocionálních stresorů řadí úzkost (anxiozitu), zármutek, obavy a strach, nenávist, nepřátelství, zlobu, „otrávenost“, nevyspalost, senzorickou deprivaci (nedostatek podnětů pro povzbuzení smyslové činnosti), očekávání – anticipaci, že se něco strašného stane, přílišnou ustaranost, obavy z přestoupení společenského zákazu, nějakého „tabu“ apod. Tyto a jim podobné stresory podněcují organismus, aby proti nim „vytáhl do boje“.
