SPECIFICKÉ METODY PVČ 4.

SPECIFICKÉ METODY PVČ 4.

VÁŽANSKÝ – základy PVČ

ROZSAH PROFESIONÁLNÍ PŮSOBNOSTI

– základní kompetence v rovinách jednání:

1. schopnost volnočasové komunikace a poradenství
– souvisí s prací s otevřenými skupinami, která se stane pedagogům při obnově pedagogického zřetele v situacích volného času
– komunikace, pokračování kontaktu, kultivace posluchačů, veení rozhovoru, společné myšlení a naladění, podílnictví, účast, zábava i stravování
– renovace poměru se považuje za stěžejní prvek PVČ

2. schopnost animace, volnočasových instrukcí, utváření programů, interpretace okolního prostředí
– poskytování náležitých podnětů
– „dvojitá kvalifikace“ – potřeba odborné připravenosti pracovníků PVČ
– na základě potřebného vzdělání /které nekončí uzavřením studia/ a „řemeslné zručnosti“ i vědecko- výzkumné potenci – volnočasová způsobilost
– vyžaduje povinnou volnočasově orientovanou herní a „činnostní“ pedagogiku
– podněcování aktivity ve skupinách, formování a osamostatňování skupin, rozvoj nových zaměstnání v rámci VČ – ústřední téma
– animace má označovat pedagogickou schopnost stimulace k organizace sebe sama a samostatného učení v otevřených situacích VČ, utváření programů, vysvětlování okolního světa

3. schopnost organizace, administrace, plánování
– vnímání správních úkolů, organizaci oslav, akcí, cestování
– organizace, administrace, plánování, vyjednávání, práce s tiskem, služba u přepážky, znalost vývoje rozpočtu, marketingu, zajištění přesných okolností aktivit
– týmová práce, vzdělávání spolupracovníků
– volnočasová zařízení

4. schopnost volnočasové politiky
– pedagogové nejen čestní ale i profesionálové
– prosazování nových myšlenek v zařízeních volného času, obcích a turisticky přitažlivých lokalitách