Proces sebevzdělávání lze přirovnat k proudící vodě
Stručné shrnutí
Proces sebevzdělávání lze přirovnat k proudící vodě v neregulovaném řečišti. Má své divoké peřeje, klidné zátočiny, hloubku i mělčiny. Pro člo¬věka je nejcennější její čistý pramen, vybízející poutníka k odpočinku, pro¬bouzející jeho zvědavost, nabízející osvěžení. Řečeno dále již jazykem racio¬nálním – chce-Ii poutník dojít k cíli, musí sám hledat svou cestu, její vyhlíd¬ky a hodnoty. Organizace prostředků k překonání překážek nespadne ni¬komu do klína. Nutno se jich zmocňovat vytrvalým studiem a dodržovat osvědčený pořádek řízeného sebevzdělávání i spontánní motivace k němu. K zapamatování: Sebevzdělávání je start, nikoliv cíl.
Zatímco v prvním případě skládá pracovník účty ze svého studia v předem známých intervalech, v nenormovaném sebevzdělávání zveřejňuje výsledky stu¬dia takovým způsobem a tehdy, kdy mu to vyhovuje. Při případném neplnění úkolu nebo záměru pak sotva kdo analyzuje příčiny, resp. podíl nedostatečně rozvinutého sebevzdělávání na osobním či pracovním neúspěchu. Nenormova¬né sebevzdělávání je historicky starší než normované, jehož rozvoj lze klást do souvislostí s rozvojem výchovy pracovníků v orgnizacích, resp. s někdejší sa¬mostatnou přípravou k výdělečné činnosti.
Nenormované sebevzdělávání však lze chápat jako žádoucí výsledek skupi¬nové výchovy a vzdělávání, zkušenosti zde získané se pak mnohonásobně uplatní v sebevzdělávání normovaném. Řízené sebevzdělávání má některé srovnatelné prvky jako distanční vzdělávání.
