Sociologie výchovy
Vymezení sociologie a sociologie výchovy
Sociologa poznáte podle toho, že pokud ho necháte za zavřenými dveřmi, za kterými jsou slyšet hlasy, tak – pokud to bude opravdu dobrý sociolog – jistě bude chtít dveře otevřít a hlasům porozumět. Přinejmenším ho přistihnete, jak tiskne ucho ke dveřím, nebo nahlíží klíčovou dírkou. Můžete ho obviňovat, že poslouchá za dveřmi a špehuje, to je namístě. Ale to, že sociologové v průběhu stopadesátiletého vývoje sociologie jako vědní disciplíny došli k určitým výsledkům, znamená pro společnost přece jenom více, než pouhé uspokojení lidské zvědavosti.
1.1. Vymezení sociologie, sociologie výchovy
K základním úkolům sociologie patří analýza vzájemného působení společnosti a individua a také charakteristika a popis společenských procesů, které podmiňují chování, jednání, myšlení a uvědomění jedince.
Pro pedagogiku 20. století mají výsledky sociologického výzkumu vysokou hodnotu. Při pochopení socializačních teorií pedagogika postupně poznává a buduje svou rozhodující sociálně vědní dimenzi.
Proto je dnes sociologie výchovy na jedné straně vnímána jako základní věda pedagogiky, na druhé straně však zůstává subdisciplínou sociologie, která se snaží objasňovat společenské podmínky výchovných procesů.
Obecně můžeme konstatovat: všechny výchovné procesy mají sociologický rozměr a všechny sociologické fenomény připouštějí nebo přímo vyžadují poznání vědeckých pedagogických souvislostí.
Vymezení sociologie
Pro vymezení sociologie jako vědní disciplíny se nabízí celá řada definic. K nejčastěji používaným patří:
sociologie je věda o sociálních jednáních (M.Weber);
sociologie má co do činění s mezilidskými danostmi a z toho plynoucími sociálními procesy a útvary (Wiese).
Uvedené definice jsou velmi široké, tak široké jako je sám předmět sociologie – tedy reflexe života celé společnosti. Lze však nabídnout ještě širší definici sociologie:
Sociologie je kritické intelektuální vědomí a její hlavní funkcí je systematické poznávání toho, co se děje kolem nás (R. Dahrendorf).