George Herbert Mead
George Herbert Mead (1863-1931)
Za vlastního zakladatele symbolického interakcionismu, tj. směru, který zdůrazňuje především symbolické zprostředkování sociální interakce, lze považovat právě tohoto amerického sociologa. Chování v procesu komunikace je v tomto směru analyzováno jako změna významů. Mead byl vždy přesvědčen, že lidská přirozenost se utváří v průběhu interakce. Osobnost je výsledkem přejímání postojů ostatních. Nejde o zcela novou myšlenku: již např. Marx poukázal na to, že „člověk se vidí nejdříve jako v zrcadle jen v jiném člověku“. Za nejvýznamnější mechanismus zprostředkování interakce považoval Mead řeč, založenou na existenci společného systému symbolů (včetně neverbálních). Komunikace je výměnou symbolů, vycházející z úmyslu jednoho z účastníků komunikace a vyvolávající záměr u druhého účastníka komunikace. Předmětem symbolického interakcionismu jsou především procesy interpretace osobnosti a sebereflexe jejich já, interpretace interakce, interpretace vztahů sociálních proměnných, kdy symboly mohou reprezentovat určitou skupinu nebo společnost.
Každý máme schopnost interpretovat tyto vzkazy v symbolech, jsme také schopni přejímat roli našich partnerů v interakci. Přejímáme role, tj. představujeme si sami sebe v roli druhého. Potom jsme schopni odhadnout, co si ten druhý myslí (i ze zdánlivě velmi malých projevů komunikace – zdvihnuté obočí, vydechnutí, odkašlání atd.). Jsme schopni si přehrát varianty role a odhadnout, která verze bude nejlepší, abychom dosáhli našeho cíle.
