Jazykový kód

Jazykový kód
 Dělnická vrstva – tzv. restricted code (omezený kód). Tento kód je sice typický pro dělnickou vrstvu, ale v rozhovorech se svými vrstevníky, v hospodě atd. jej používají i ti z vrstvy střední. Na základě výzkumů v Anglii Bernstein zjišťuje i rozdíly jazykové: omezená slovní zásoba, krátké a gramaticky jednoduché věty, neukončené věty, primitivní syntax, časté spojky typu prostě, teda aj., málo vedlejších vět, omezené používaní adverbií a adjektiv, parazitní slova typu že ano, víte atd.
 Střední vrstva – tzv. elaborated code (propracovaný kód). Je univerzální, když mu všichni rozumí nezávisle na kontextu. Vyznačuje se velkou slovní zásobou, správným používáním cizích slov, gramatickou správností, logičností, množstvím vedlejších vět, propracovanou syntaktickou stavbou, častým užíváním zájmena Já, vytříbeným používáním adverbií a adjektiv atd.
Toto užívání jazykových kódů z pohledu sociálních vrstev má své společenské důsledky. Především je Bernstein uvádí na možnostech dětí v roli žáků ve školním prostředí: děti z dělnických rodin mají ve škole potíže a příčinou slabšího prospěchu je právě omezený jazykový kód. Tato teorie bývá také nazývána teorií jazykového deficitu – právě z důvodu nemožnosti uplatnit tento kód ve školním prostředí a transformovat jej ve školní úspěšnost.