Existencialismus
Existencialismus:
– Martin Heidegger: – německý filozof, žák Husserlův, hlavní dílo Bytí a čas
– vše, co je, se nazývá jsoucno
– to, že jsoucno je, se nazývá bytí
– jsoucno, které ví o svém bytí, se nazývá jsoucnost
– své bytí si uvědomuje jen člověk → člověk = jsoucnost
– uvědomovat si své bytí znamená existovat
– člověk tedy existuje a vše ostatní pouze je
– mluvíme-li o světě, dáváme tím jsoucnu smysl
– člověk tak vytváří svět (svět beze smyslu by bylo jen chaotické jsoucno)
– člověk je však závislý na světě (předměty)
– předměty mají smysl, když je člověk používá, ale on je na nich závislý
– člověk ví, že je smrtelný, proto Heidegger rozlišuje:
1. existenci – povrchní, všední, každodenní bytí člověka
2. esenci – podstata bytí spočívající ve strachu z nebytí
– člověk ji přehlušuje povrchním bytím
– vše, co děláme, je boj s časem
– naše bytí má smysl v konfrontaci s nebytím (bytí k smrti)
– smrt je mezní situace existence, tedy její součást
– Karl Jaspers: – německý filozof
– člověk si uvědomuje svoji existenci v mezních situacích (utrpení, vina, smrt…)
– vlastní smrt jako děj je pro nás nezakusitelná, ale smrt přítele je existenciální otřes
– Otázka viny – zabývá se problémem kolektivní viny Němců za 2. světovou válku