Pierre Bourdieu
2.5. Pierre Bourdieu (Teorie kulturního kapitálu)
Také vznik této teorie, jejímž autorem je francouzský sociolog Pierre Bourdieu, lze datovat do 70. let 20. století. Jedná se o jednu z nejvlivnějších teorií výkladu reprodukce vzdělanostních a sociálních nerovností. Hledá odpověď na otázku – jak výchova a kultura přispívají k sociální reprodukci, jak ovlivňují sociální rozvrstvení. Podle Bourdieua není možné pochopit strukturu a funkce sociálního světa, pokud neaplikujeme pojem kapitál ve všech jeho formách, nejen v té formě, kterou známe z ekonomické teorie. Kromě ekonomického kapitálu navrhuje rozeznávat ještě dva základní typy kapitálů – kulturní a sociální.
Kulturní kapitál
Sociální vrstvy jsou tvořeny jedinci, kteří mají podobný kulturní styl. To, že mají společnou kulturu, je patrné například z toho, že používají podobného jazyka, podobných symbolů, mají podobné zvyky, shodné rysy v trávení volného času aj. Děti z vyšších vrstev mají ve srovnání s ostatními snadnější přístup ke specifickému typu kulturního kapitálu, který je navíc pozitivně vnímán a odměňován většinou sociálních institucí zajišťujících selekci jedinců (zaměstnanecký systém, škola – která nás bude zajímat především). Kulturní kapitál nám pomůže pochopit to, jak se udržuje a reprodukuje systém sociálního rozvrstvení. Například jak kulturní kapitál rodiny ovlivňuje vzdělávací výsledky žáka – dítěte.
Kulturní kapitál můžeme definovat jako kulturní signály vysokého statu v kulturním a sociálním výběru. To znamená, že nestačí status konkrétní rodiny měřit příjmem, vzděláním rodičů aj., ale musíme sáhnout hlouběji ke kulturním kořenům rodiny, k uznávaným postojům v rodině, projevům chování, klimatu, preferencím apod. Bourdieu rozlišuje tři úrovně kulturního kapitálu:
Vtělený – kulturní postoje, chování, atd., které si jedinec zvnitřňuje během socializačního procesu; zde máme na mysli především primární socializaci.
Objektivizovaný – zboží, jako například obsah knihovny, média, Internet, atd.
Institucionalizovaný – doklady o dosaženém vzdělání, které mohou majitele privilegovat v různých oblastech sociálního života.