Majetkové rozdíly dětí

Dotazníkem se zjišťovala subjektivní představa žáků o finanční situaci rodiny a jejich zkušenosti s tím, jak na slabší ekonomické zázemí rodiny reagují spolužáci. 58,5 % dětí hodnotilo finanční situaci své rodiny jako průměrnou (na pětibodové škále uvádělo střední hodnotu). V souvislosti s takto vysokým procentem se však zdá, že děti ve věku 12 let ještě nejsou s to objektivně vnímat socioekonomický status rodiny. V této skupině se totiž objevovaly jak děti z neúplných rodin, či rodičů sociálně znevýhodněných, tak děti z rodin, kde oba rodiče podnikají v lukrativních oborech, nebo mají jiné dobře placené zaměstnání.
18,3 % žáků se domnívá, že jejich rodina má peněz „spíše méně“. Povolání rodičů i sociální situace rodiny v těchto případech vesměs odpovídá představě možného nižšího ekonomického statusu (několik samoživitelek – vdov či rozvedených, málo kvalifikovaných pracovníků apod.). Lze tedy konstatovat, že určitá část dětí ze sociálně znevýhodněných rodin dokáže ekonomickou situaci domácnosti rozeznat.
Přibližně stejně velké procento dětí (17 %) uvádí, že jejich rodina má peněz „spíše více“. Při bližším pohledu na tuto skupinu zjišťujeme, že z hlediska zaměstnání rodičů se tyto rodiny významně neodlišují od skupiny dětí, které uvádějí, že jejich rodina má peněz „středně“. Převažují rodiče v zaměstnaneckém poměru, otec většinou vykonává kvalifikovanější práci. Důležitou roli při hodnocení ekonomické situace rodiny u dětí jistě hraje i to, jak ji před dětmi hodnotí sami rodiče. Je celkem dobře možné, že tato skupina dětí, které se domnívají, že peněz mají „spíše více“, žije v optimističtějším rodinném prostředí, nemusí jít vždy o rodinu bohatou. Přibližně pět procent dětí (4,7 %) soudí, že jejich rodina má peněz „hodně“. Jde o dobře situované rodiny, většinou podnikatele.