4. Společenské funkce sociologie
4. Společenské funkce sociologie
Funkce:
– poznávací
– sociotechnická
– humanistická
Poznávací funkce
– spočívá ve snaze o odhalení podstaty podmíněnosti a příčinných vazeb a souvislosti jednotlivých sociálních jevů a procesů s cílem stanovení vývojových tendencí a jejich zákonitostí (tato funkce se projevuje tím, že se podílí na zpracování prognóz společensko ekonomického vývoje a variant řešení problémů vzhledem ke stanoveným cílům)
Poznávací funkce do jisté míry prolíná do sociotechnické funkce.
Sociotechnická funkce
– znamená realizaci poznaného v praxi. Zejména výsledky empirických výzkumů vyúsťují do návrhů opatření na řešení problémů a nedostatků. Sociotechnická funkce je dána snahou člověka orientovat se ve svém osudu o přizpůsobování se prostředí.
– Zde je zkušenost jednoho člověka nebo prostá vlastní zkušenost nedostatečná => je nutné organizovat empirii, zajišťovat soustavné shromažďování informací ve výzkumu a jejich zpracování v teorii.
Sociotechnická funkce má 2 složky:
1. analytickou – zkoumá strukturu lidského jednání a strukturu faktorů, které je určují
2. normativní – určující způsoby organizování lidské činnosti podle vytřených cílů
Z hlediska uplatnění sociotechniky řešíme především 2 druhy problémů:
1. Gnoseologický problém poznání, neboť lidské i vědecké poznání je omezeno. Poznání nevylučuje omyl, vždy pracujeme jen s jistou mírou pravděpodobnosti
2. Problém nové skutečnosti – tlakem při snaze o dosažení modelového stavu se vytváří nová skutečnost, který zakládá novou lidskou skutečnost, jež je nový faktorem dalšího vývoje =>není návratu k původní,mu stavu. Nový stav bude vždy vycházet z předchozího, byť by byl sebevíce narušen.
Nástroje sociotechniky:
– výchova (vytyčení vzorů chování, přisvojování si rolí)
– informace (ovlivnění racionálního chování)
– stanovení norem (právo, morálka)
Humanizační funkce
– týká se úsilí o zmírnění tlaku vnějších, věcných i sociálních podmínek život na člověka tak, aby neomezovaly prostor pro jeho sebeuplatňování a seberealizaci.
– Cílem je překonání případného rozporu mezi jeho předpoklady a názory a požadavky, které na něho společnost klade.
